psi.info

Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu.

Nežádoucí chování

Tato kapitola je věnována zlozvykům psa, problémům s jeho chováním a doporučením, jak takovéto chování odstranit tak, aby vaše soužití se psem bylo plné porozumění a přátelství. Pes, který svého majitele neposlouchá, a dělá si, co chce, je přítěží nejen pro vás, ale také pro okolí. Nebývá to však většinou chyba psa, ale právě majitele, který psa nezvládl a nevěnoval se jeho výchově a základnímu výcviku. Pes pouze přirozeně reaguje na podněty, které nezná, a se kterými nebyl seznámen při výchově. Ovlivňovat nevhodné chování psa je nutné s citem a co nejmírnějším způsobem. Pokud pes takovéto chování na váš popud přeruší, musí následovat pochvala. U štěňat do šesti měsíců byste se měli věnovat spíše prevenci nežádoucího chování, u starších štěňat již jeho nápravě. Nikdy byste však neměli psa zastrašovat nebo používat výcvik jako demonstraci své moci.

 

Problém: Po vašem odchodu z bytu pes stále naříká, štěká, škrábe na dveře nebo se v bytě vyprazdňuje. Někdy také rozkouše vše, co v bytě najde a ničí i zařízení bytu.

Příčina: Pes je společenské zvíře, a potřebuje vaši rodinu, která mu nahrazuje smečku. Sám se necítí dobře a bojí se nebo se nudí. Jeho naříkání a štěkání znamená, že se vás tímto pokouší přivolat zpět domů. Věci kolem sebe kouše z nervozity nebo z nudy.

Prevence: Zvykněte psa již odmalička přebývat v bytě v kleci či ohrádce. Obě tyto zařízení hlavně v prvních dnech života jsou pro štěňátka stresující a tak by se do nich měli umísťovat je na dobu nezbytně nutnou. Vhodné je tedy jim např. do klece dávat krmení a hned poté je nechat zařízení opustit. Klec má uzavíratelná dvířka, takže po krmení ji může štěně samovolně opustit, ohrádka většinou dvířka nemá, ale zato umožňuje abychom si uvnitř se svým pejskem hráli. Nejlepší je tak vašeho pejska vždy na delší čas umístit v době kdy chce odpočívat, jak přes den, tak na celou noc. Pokud se štěňátko probudí a začne kňučet, nedělejte to, že okamžitě reagujete tím, že ho odtud vytahujete, protože se váš pejsek naučí, že hned, jak kvikne, tak vy ho vytáhnete ven. Je proto nezbytné štěňátko z tohoto zařízení vypouštět ven, jen když nekňučí, a vždy ho náležitě pochválit za to, jak bylo hodné. Po čase se naučí být v tomto zařízení umístěn a nebude proti tomu nikterak protestovat. Doba návyku na klec či ohrádku je u každého psa individuální. Nikdy pejska nezavírejte do tohoto zařízení za trest, je to jeho domeček ne vězení!!!!

Náprava: Pokud jste tedy psa nenaučili pobytu v kleci nebo ohrádce, a projevuje se u něj výše popsaný problém, je nutné jej tomuto přivyknout později. Vyhraďte psovi místo, nejlépe v pokoji, kde nejvíce za své přítomnosti pobýváte, a postavte klec nebo ohrádku sem. Vytvořte mu v ní příjemný pelíšek, ve kterém se bude cítit bezpečně a dejte mu dovnitř jeho hračky a misku s vodou. Umístěte psa do této ohrádky nejprve na krátkou dobu, kterou postupně prodlužujte. Zpočátku buďte v místnosti, pokud je pes v kleci zavřený. Základní výcvik poslušnosti začněte nacvičovat doma, na dvoumetrovém vodítku. Pokud má pes ohrádku, cvičte ho v ní. V kleci nacvičujte povel „Zůstaň!“ tak, aby byl pes schopen zůstat na místě alespoň 20 minut. Později zadejte povel „Zůstaň!“, odejměte vodítko a odejděte z místnosti. Pokud začne kňučet, vraťte se, a použijte povel „Dost!“, v případě, že pes nereaguje, použijte mírného tělesného trestu, jako je uchopení za zátylek a zatřesení. Pokud pes vydrží po vašem odchodu z místnosti 5 minut v klidu, vraťte se, pochvalte jej a odměňte pohlazením a pamlskem. Dobu, kdy se zdržujete mimo pokoj stále prodlužujte a pokud je pes v klidu, opusťte byt. Po chvíli se potichu vraťte a poslouchejte, zda pes nezačal vyvádět. Pokud ano, zkuste příště svůj odchod předstírat, a sledujte psa, co ve vaší nepřítomnosti dělá. Pokud štěká a kňučí, ihned ho vyhubujte, pokud je však v klidu, nechte jej o samotě ještě další dobu.

 

Problém: Při bouřce nebo jiných hlasitých zvucích venku se pes bojí, a schovává se.

Příčina: Možná měl pes v mládí nějakou nepříjemnou zkušenost s takovýmito náhlými hlasitými zvuky. Pro psa je přirozené se schovat, když uslyší bouřku, je to dědictví jeho dávných divokých předků, pro které bouřka nebo i řev divokých zvířat znamenala nebezpečí, a běželi se před ní schovat do bezpečného úkrytu.

Prevence: Nevystavujte psa hluku z ohňostroje nebo výstřelů. Dejte pozor, aby si v jeho okolí nehrály děti s hlučnými hračkami. Pokud se pes před hlukem ukryje, nechte ho, a uklidňujte ho vlídným hlasem. Naučte ho během bouřky nebo jiných hlasitých zvuků přebývat v kleci, přes kterou přehodíte deku, pes se bude cítit bezpečně. Nezavírejte ho však v ní, bázlivý pes by mohl zpanikařit a ublížit si. Pokud psa chováte venku, zajistěte mu v těchto případech vstup do domu. Zabezpečte zahradu tak, aby polekaný pes nemohl utéct. Služební a lovečtí psi by při výcviku měli projít nácvikem na střelbu.

Náprava: Během bouřky nechte psa v úkrytu, kde se cítí bezpečně a pokuste se hudbou překrýt zvuky, které psa děsí. Na tyto zvuky můžete psa navyknout tak, že je nahrajete a pustíte psovi v době, kdy je zaneprázdněn například hrou s vámi. Nejprve je pouštějte potichu, až si na ně pes zvykne, postupně je zesilujte. Postupujte však velmi pomalu, protože pes se těchto zvuků stále bojí, a jestliže ho vyděsíte, musíte začít s návykem od začátku.

 

Problém: Pes utíká za každým jedoucím autem, a hrozí mu nebezpečí úrazu nebo může způsobit nehodu.

Příčina: Pes instinktivně považuje vše, co se hýbe za lovnou zvěř, a pokud není v dosahu kočka nebo jiné zvíře, může honit pohybující se auta nebo kola. Když se objekt jeho zájmu zastaví, většinou pro něj přestává být zajímavý, ale pokud jej dostihne, může zaútočit. Tento problém vyvstává nejvíce u loveckých nebo pasteveckých psů.

Prevence: Nenechávejte psa volně běhat na nebezpečných místech. Věnujte se maximálně jeho výcviku poslušnosti. Psovi umožněte volný pohyb až v případě, že zvládá bezchybně všechny povely. Poskytněte mu dostatek pohybu, běhejte s ním v parku nebo v přírodě, hrajte si s ním a věnujte se mu. Potřebuje mít dostatek zábavy a zaměstnání i bez honění aut.

Náprava: Nenechejte psa volně běhat a věnujte se jeho výcviku poslušnosti na vodítku. Výcvik provádějte doma nebo v klidném prostředí. Až pes zvládne všechny cviky, vezměte ho ven, ale stále jej držte na volném vodítku. Pokud se bude chystat vyběhnout za projíždějícím autem, škubněte několikrát vodítkem a rázně vydejte povel „Nesmíš!“ nebo „Ne!“. Pokud pes přestane být vůči autu ostražitý, dejte mu povel „Sedni!“ a pochvalte jej. Tento cvik opakujte několikrát během dne. Až pes začne ignorovat auta na dvoumetrovém vodítku, začněte výcvik na vodítku desetimetrovém. Zůstaňte stát na chodníku vzdáleni od psa asi pět metrů a vodítko nechejte volné. Předstírejte, že si psa nevšímáte. Pokud se pokusí za autem vyběhnout, cvik opakujte. Psa můžete potrestat mírným fyzickým trestem, jako je zatřesení za zátylek nebo po něm ze vzdálenosti hoďte řetízek. V případě, že pes auta ignoruje, vodítko prodlužujte. Pokud je tato metoda neúčinná, požádejte o pomoc profesionálního cvičitele.

 

Problém: Pes ve chvíli, kdy uvidí kočku, se za ní rozběhne ve snaze ji chytit. Pokud máte kočku doma, pes ji neustále pronásleduje a kočka se musí před ním schovávat.

Příčina: Honění koček a jiných malých zvířat je pro psa přirozeným loveckým instinktem.

Prevence: Pokud vlastníte kromě psa i kočku, seznamte je už v mládí. Při seznamování postupujte podle článku „Pes a kočka“, uvedeném v této rubrice. Nikdy nepovzbuzujte psa k tomu, aby kočky nebo jakákoli jiná zvířata honil. Pokud doma kočku nemáte, snažte se jej ještě jako štěně s nějakou přátelskou kočkou seznámit. Bude pak považovat kočky za přátelské tvory a ne za kořist. Pokud pes rád běhá a něco honí, dopřejte mu dostatek pohybu a házejte mu míček nebo létající talíř.

Náprava: Než začnete psa odnaučovat tento zlozvyk, musí být zvládnut výcvik poslušnosti. Psa vezměte ven na vodítku, a ve chvíli, kdy uvidíte, že nastražil uši a chystá se vyběhnout nebo začne štěkat, vydejte důrazný povel „Nesmíš!“ nebo „Ne!“ současně se škubnutím vodítka. Pokud pes poslechne, pochvalte jej a dejte mu povel „Sedni!“. Psa uklidňujte tak dlouho, dokud neztratí o kočku zájem. Při povelu „K noze!“ jděte se psem na vodítku směrem, kde jste uviděli kočku. Během chůze se často zastavujte a vydávejte psovi povel „Sedni!“. Snažte se upoutat jeho pozornost tak, aby kočku ignoroval. Ve chvíli, kdy nastraží uši, jej pokárejte.

 

Problém: Pes si neustále vynucuje pozornost každé vaší návštěvy.

Příčina: Pes je společenské zvíře a je rád středem pozornosti. Poznal, že vaši hosté mu neumějí odepřít pohlazení a podrbání, tak se toho snaží co nejvíce využít.

Prevence: Naučte psa již jako štěně, že pokud je v bytě přítomen váš host, musí vám ležet klidně u nohou. Pokud pes hosty obtěžuje, nikdy se tomu nesmějte. Navykněte psa na pobyt v kleci nebo ohrádce.

Náprava: Nacvičujte se psem v bytě cviky poslušnosti. Pozvěte si známého na návštěvu, a cviky provádějte přímo v jeho přítomnosti. Dovolte psovi přátele přivítat a krátce si pohrát, ale pak jej odvolejte a dejte mu povel „Lehni!“. Psovi můžete dát jeho hračku nebo žvýkací pamlsek, a můžete ho přitom mít na vodítku. Naučte psa, aby na povel odešel na své místo a zůstal tam. Pokud hosty neobtěžuje, můžete jej nechat volně pohybovat. Za každý správně provedený úkon jej chvalte.

 

Problém: Pes kdykoli jej nevidíte, sebere se stolu potravu.

Příčina: Psi se v přírodě živili zbytky zdechlin a odpadky z lidských obydlí. Dnes však tento problém pravděpodobně znamená, že vás pes nerespektuje, protože vůdci smečky by se nikdy neodvážil potravu ukrást.

Prevence: Již od štěněte naučte psa, že jídlo, které připravujete pro vás, není vhodné pro něj. Při přípravě jídla psa nekrmte a nikdy mu nedávejte jídlo od stolu. Podávejte mu jídlo vždy v jeho misce. Nenechávejte psa samotného v kuchyni. Navykněte jej na pravidelný krmný režim a připravujte mu jídlo chutné, strava psa musí být plnohodnotná a musí také obsahovat všechny potřebné živiny.

Náprava: Psa nenechávejte samotného v kuchyni nebo na místech, kde má příležitost jídlo sebrat. Snažte se chytit psa při činu, protože v tomto případě je nutné psa pokárat a potrestat ve chvíli, kdy se potravu chystá sebrat, ne až poté, co ji ukradne. Položte na okraj stolu jídlo, které má pes rád, a předstírejte, že si ho nevšímáte. Ve chvíli, kdy se pes pokusí jídlo sebrat, vyslovte důrazně povel "Nesmíš!", chytněte ho ta kůži na zátylku a zatřeste jím. Potom ho pošlete na své místo. Pokud poslechne, pochvalte jej. Nějakou dobu opakujte cvičení s nástrahou každý den.

 

Problém: Pes vždy, když si vezmete něco k jídlu, sedí před vámi, upřeně na vás hledí a slintá. Prosí o jídlo i když vidí jíst někoho jiného.

Příčina: Psi, kteří žili dříve volně v přírodě, se živili zbytky z lidských obydlí. Potloukali se okolo a čekali, co na ně zbude, a to jim pravděpodobně zůstalo dodnes.

Prevence: Naučte v mládí štěně dodržovat jeho krmný režim. Krmte je krátce předtím, než zasednete k jídlu vy. V průběhu stolování nezavírejte psa v jiné místnosti, ale naučte jej, aby při jídle ležel pod stolem. Nikdy mu nedávejte vaše jídlo od stolu, pokud mu tímto chcete zpestřit jídelníček, dejte mu zbytky do misky, kterou mu předložíte jako zákusek až po jeho krmení. Dejte však pozor na to, abyste psovi nedali pro něj nevhodnou potravu. Vhodných a nevhodných potravinách pro psy se dočtete v rubrice "Výživa psa".

Náprava: Pes by měl mít zvládnut výcvik poslušnosti. Pokuste se jej nakrmit předtím, než budete jíst vy. Předstírejte, že zasedáte ke stolu, a pokud pes začne žebrat, odkažte jej povelem na jeho místo a zadejte povel "Lehni!". Nácvik těchto povelů provádějte jen tehdy, pokud se pes právě nesoustředí na jídlo. Cvičení opakujte několikrát za den, a pokud pes správně vykoná povel, chvalte jej.

Problém: Pes nejraději lehává na křeslech, gauči a v posteli.

Příčina: Každý pes má rád pohodlí, a rád spí na měkkém, a starý pes již i na měkkém odpočívat potřebuje. Pes také rád lehává tam, kde cítí pach svého pána, a další příčinou je, že psi si vybírají vyvýšená místa proto, aby měli přehled, co se děje v místnosti, přičemž se cítí bezpečni, neboť mají krytá záda.

Prevence: Pokud nechcete, aby pes lehával na křeslech nebo v posteli, nesmíte jej tam pustit ani jako malé roztomilé štěňátko. Pokud psovi jednou dovolíte spát v posteli, nebude již nikdy chápat, proč ho z ní podruhé vyhazujete. Ideální je psovi vyhradit v bytě jedno křeslo, kde mu dovolíte lehávat, dejte mu na ně deku, aby je neponičil, a často ji vyměňujte. Z hygienického hlediska je na vás, jestli dovolíte psovi spát v posteli, většina majitelů se tomu neubrání, a postele sdílí společně se psem. V každém případě pes, který s vámi uléhá by měl být čistý a neměl by mít srst napadenou parazity. Doporučujeme antiparazitární obojky. Pokud opravdu nechcete, aby pes ve vaší posteli odpočíval, poskytněte mu takový pelíšek, který pro něj bude pohodlný, a který bude mít oporu pro záda. V případě, že dovolíte, aby pes na gauči, křesle či v posteli přebýval naučte ho, aby na váš povel bez okolků seskočil.

Náprava: Vytvořte psovi pohodlný pelíšek na místě, kde pobýváte nejčastěji. Pokud máte velký byt nebo dům, vytvořte mu jej na několika místech, protože většina psů pobývá tam, kde jeho pán. Když pes vyskočí na křeslo, dejte mu pokyn "Dolů!" a "Místo!", přičemž jej k jeho pelíšku odvedete, a ukážete mu na něj. Náprava tohoto zlozvyku vyžaduje trpělivost a laskavost. Pes se pravděpodobně pokusí na křeslo vylézt znovu, takže cvičení opakujte do doby, než navykne odpočívat ve svém pelíšku. Pokud ho v něm najdete, nezapomeňte ho pochválit a odměnit pamlskem.

 

Problém: Pes svou radost nad tím, že vidí buď svého pána nebo jemu známé a milé osoby, že na ně divoce skáče.

Příčina: Pes ve své přirozenosti zdraví svého "nadřízeného" olíznutím brady, a protože člověk je vysoký, pes se snaží dosáhnout na jeho obličej skákáním.

Prevence: Nejprve je nutné si uvědomit, že tento úkon znamená pro psa opravdu pouze radostné přivítání a pozdravení, vyjádření radosti nad tím, že vás vidí, a pozdrav mu nemůžete odepírat. Je však vhodné zamezit vyskakování na vás i na ostatní, kteří k vám přijdou na návštěvu, některým lidem by se to nemuselo líbit, a pokud pes vyskakuje i venku, jeho tlapky nemusí být zrovna čisté. Pes nepochopí, že člověk, kterého chce zrovna pozdravit má na sobě sváteční oblek, pokud je zvyklý takto zdravit jiné. Učte psa od mládí výcviku poslušnosti, to jej naučí disciplíně a sebeovládání. Připněte mu krátké vodítko i doma, pokud čekáte návštěvu. Když se chystá vyskočit, chytněte jej za vodítko, stáhněte a vydejte povel "Nesmíš!". Nedovolte ani přátelům, aby na sebe vašeho psa nechali vyskakovat a požádejte je, aby se při přivítání s ním k němu sehnuli. Toto ovšem zůstane bez účinku, pokud psovi dovolíte, aby skákal na vás, proto prvním krokem musí být, že jej naučíte vítat se s vámi v klidu.

Náprava: Jak už bylo řečeno, naučte nejprve psa, že při přivítání nesmí skákat na vás. Pokud se k vám blíží nějaký známý, dejte psovi povel "Sedni!". Pokud neposlechne a začne skákat, rázně ho stáhněte vodítkem dolů a vydejte povel "Nesmíš!" a následně "Sedni!". Když pes poslechne, pochvalte jej, a až se uklidní, dovolte známému, aby se se psem uvítal tak, že se k němu skloní a pohladí jej. Pokud pes začne na někoho skákat ve chvíli, kdy nemá vodítko, chytněte jej za zátylek a stáhněte na zem za použití stejných povelů. Vše opakujte podle situace a potřeby, pes nakonec pochopí, že pokud bude skákat, žádného pohlazení se nedočká.

 

Problém: Pes štěká vždy, když na sebe chce upoutat pozornost nebo upozorňuje na příchod cizí osoby, ale štěkat nepřestává. Když je doma, vzruší ho každá maličkost.

Příčina: Příčiny štěkání mohou být různé. Někdy na sebe pes jen chce upoutat pozornost, kterou věnujete něčemu jinému, jindy se může cítit ohrožen a štěká ze strachu nebo upozorňuje na to, že se v jeho okolí objevila jemu neznámá, a tedy nebezpečná osoba.

Prevence: Štěkání nikdy nesmíte psa odvykat, ani mu dávat najevo, že je nežádoucí, protože pes by se pak nemusel ozvat ani v případě, že na tom, aby štěkal bude velmi záležet. Je však třeba zabránit jeho štěkání, které není ničím motivováno. Pokud pes štěká jen proto, že vás na sebe chce upozornit a upoutat na sebe pozornost, věnujte se mu jak při výcviku poslušnosti, tak při hře. Pokud štěká nadmíru, vydejte povel "Nesmíš!" nebo "Dost!" a následně povel "Lehni!". Dejte psovi vodítko a při vydávání povelu jím škubněte.

Náprava: Při nápravě tohoto zlozvyku postupujte stejně, jako při prevenci. Nechejte psovi i doma krátké vodítko, a když začne bezdůvodně štěkat nebo štěká-li příliš dlouho, například když jste se již s příchozím, na kterého upozorňoval přivítali, a pes se štěkáním nepřestává, škubněte za něj, a vydejte povely. Za správně provedený úkon psa pochvalte. Opakujte vždy podle potřeby, později se jistě naučíte rozeznat tón štěkání, a budete vědět, jestli má pes nějaký důvod, aby štěkal, a pes se naučí, kdy je jeho hlasový projev žádoucí, a kdy ne.