psi.info

Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu. Vítejte na PSI.info tento blog je tu jen pro vás a my doufáme,že se vám zde bude líbit a budete se sem i vracet nadále přejeme příjemnou zábavu.

Aljašský malamut

Originální název plemene : Alaskan Malamute

Země původu : USA

Doba vzniku : Starověk

Původní využití : Saňový pes, lovec

Využití dnes : Společník, saňový pes, společník pro sporty

Průměrná délka života : 12 let

Hmotnost : Pes 39 – 40 kg Fena 29 – 30 kg

Výška : Pes 63,5 cm Fena 58,4 cm

Aljašský malamut

+.JPG

Aljašský malamut patří mezi severské psy, kteří se podle použití dělí na tři základní skupiny – saňové psy, severské lovecké psy a psy pastevecké a ovčácké. Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Jeho původním domovem je severozápadní Aljaška, kde byl chován tamními původními obyvateli Mahlemuty, kteří tyto psy využívali k lovu a k tahání nákladů. Do saní byli zapřaháni psi ve dvou za sebou, přičemž vůdčí pes běžel sám v čele spřežení. Mahlemuti se, na rozdíl od jiných eskymáckých osadníků, starali o své psy dobře, protože věděli, že bez by nemohli přežít. Psi, kteří byli využíváni k chovu museli splňovat velmi přísné podmínky, a tak se mohlo vyvinout plemeno s charakteristickými rysy vzhledu i povahy. Konec 19. století a s ním příchod bílých osadníků a nástup zlaté horečky na Aljašce znamenal pro toto plemeno počátek zániku. Zlatokopové totiž našli velkou zálibu v závodech psích spřežení, a místní psi byli pro tuto zábavu příliš pomalí. K závodům byl více využíván rychlejší sibiřský husky a začalo také křížení různých plemen saňových psů. Zájem o aljašského malamuta upadl. Příznivci tohoto plemene jej však nenechali zaniknout úplně, ve 30. letech 20. století vyhledali původní psy a začali s čistokrevným chovem. Dnes je v Kanadě i USA aljašský malamut velmi oblíbeným rodinným společníkem, a oblibu si získal i v mnoha dalších zemích.
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.
Aljašský malamut je velký, silný a mohutně stavěný pes. Hlava je široká a hluboká, elegantního vzhledu. Oči jsou posazené šikmo, jsou středně velké, mandlového tvaru a mají hnědou barvu. Nos, okraje pysků a okraje očních víček jsou vždy černé, pouze u červených psů jsou hnědé. Přípustné je také světlejší žíhání čenichu. Uši jsou středně velké a mají trojúhelníkový tvar s mírně zaoblenými špičkami. Pokud jsou vztyčené, ukazují mírně vpřed, při práci bývají někdy složeny k lebce. Tělo je kompaktní, ne příliš krátké, s dobře vyvinutým hrudníkem, rovným, k zádi mírně klesajícím hřbetem a pevnými, dobře osvalenými bedry. Ocas je nasazen v linii páteře, je dobře osrstěn a je nesen nad hřbetem, ne však zatočený.
Srst se skládá ze silné krycí srsti, která nesmí být dlouhá ani měkká a husté, mastné a vlnité podsady. Na bocích je srst krátká až středně krátká, delší je na krku, plecích, zadní straně zádi a na zadní straně stehen a ocasu. V období letních měsíců je srst obvykle kratší a méně hustá. Aljašský malamut se vyskytuje v různých odstínech šedé, od světle šedé, přes střední šedou až po černou, v barvě sobolí a jejích odstínech až po červenou. Na okrajových částech těla jsou přípustné barevné kombinace. Na spodní straně těla, částech končetin, tlapách a obličeji převažuje barva bílá. Na přední straně hlavy je lysina, přípustný je límec nebo skvrny na šíji.
Aljašský malamut je společenský, laskavý a přátelský pes. Je také velmi hravý, i když v dospělosti se chová důstojně. Dokáže být také poměrně tvrdohlavý.
Svému pánovi i rodině je bezmezně oddaný, není to pes jednoho pána. Je přátelský a vyhledává častý kontakt s lidmi. Přátelsky se většinou chová i k cizím lidem. Od mládí je vhodné jej navykat na společnost jiných zvířat a dalších psů. Ve vztahu k cizím psům však někdy mohou nastat potíže, protože dominantní pes může rád vyvolávat rvačky.
Pro svou přátelskou povahu je malamut ideálním společníkem dětí. K jejich divočejším hrám bývá trpělivý a tolerantní. Je však potřeba si uvědomit, že je to velký, silný pes, a malé děti by s ním neměly zůstávat samy.
U tohoto psa je důležitá včasná a důsledná výchova. Obzvlášť důležité je včas určit ve „smečce“ hierarchii, pes musí pochopit, že pánem jste vy. Výcvik vyžaduje zkušeného chovatele, který dokáže odhadnout povahu psa a zvolit podle ní nejlepší výcvikovou metodu. Aljašský malamut není vhodný pro náročnější služební výcvik, měl by však zvládnout základní výcvik poslušnosti. Výcvik pro práci v zápřahu zvládnutí základních prvků poslušnosti vyžaduje, ale je vhodné jej se psem začít až ve věku okolo 12-ti měsíců, kdy je dokončen fyzický vývoj.
Aljašský malamut je pes velmi společenský, ale má rád svobodu a rád pobývá na čerstvém vzduchu. Je pro něj vhodné celoroční ubytování venku, potřebuje však častý kontakt s lidmi. Ideální je umožnit mu volný přístup do domu při ubytování venku. Kotec nemusí být zateplený, ale musí psa dobře ochránit před větrem a deštěm. Tento pes je velmi rád, pokud je chován ve smečce s dalšími psy. Za určitých podmínek lze psa ubytovat i v bytě. Zde vyhledává v teplém počasí chladná místa, pokud je však chladno, nepohrdne ani měkkými polštáři. Mějte na paměti, že v domě, kde je tento pes ubytován, by nemělo být horko, protože malamut nesnáší suchý vzduch. Nikdy také nenechávejte psa v uzamčené místnosti bez možnosti výběhu, pokud je horké počasí.
1  
2  
3